Společnost IBM letos oslavila sto let od svého založení. Během té doby dokázala dramaticky změnit způsob, jakým lidstvo pracuje s informacemi a využívá počítače.

IBM bylo v roce 1961 jednou z nejzářivějších amerických firem. Tržby se šplhaly pře dvě miliardy dolarů za rok, po odečtení nákladů společnosti zůstával čistý zisk přes čtvrt miliardy dolarů. Přesto stálo IBM na rozcestí. Její produkty a technologie byly špičkové, jenže firmě chyběla vize, kam pokročit dál. Na křižovatce v té době stál i rozmáhající se počítačový průmysl. Čím víc strojů firmy používaly, tím těžší bylo dostatečně rychle vyškolit IT specialisty pro jejich obsluhu. Každý počítač byl unikátní. Měl vlastní architekturu i vlastní programy. Nejen počítače od různých firem, ale také jednotlivé systémy od IBM spolu nebyly navzájem kompatibilní.

Ředitel IBM Thomas Watson ml. Stál před nejdůležitějším rozhodnutím své kariéry. Buď bude IBM pokračovat v zajetých kolejích, nebo firmu zničit. Watson se přesto rozhodl pro revoluci. Veškeré prostředky na vývoj přesměroval na projekt, na jehož konci stál revoluční SYSTEM/360. Společnost tehdy utratila za vývoj 5 mld. dolarů, což odpovídá dnešním 34 mld. dolarů. Dva roky trvalo, než se IBM podařilo ustálit architekturu a design nového stroje. Teprve po 40 letech nejistoty se ukázalo, že Watsonova volba byla úspěšná. Nový produkt představil Watson 7.dubna 1964. Ohlas zákazníků byl neuvěřitelný. Počet objednávek rychle přesáhl i ty nejoptimističtější předpovědi. Výrobní závody IBM nebyly ale na tak velký zájem stavěny. Společnost musela přiznat, že se dodávky zpozdí o dva až čtyři měsíce. Navíc podcenila programátorskou kapacitu nutnou k oživení nového zařízení. Learson tušil, že IBM hrozí katastrofa. Sestavil proto speciální tým, který pracoval 20 hodin denně, sedm dnů v týdnu. Za méně než pět měsíců se mu podařilo dostat výrobu do správných kolejí. Zpoždění v dodávkách bylo pryč. Za 5 let od uvedení Systém/36 na trh se hodnota instalovaných počítačů IBM ve firmách více než ztrojnásobila ze 7 na 24 mld. dolarů. Nový produkt změnil i celý počítačový průmysl.

Kořeny IBM sahají do konce 19.st. Tehdy se sloučily tři společnosti: International Time Recording Company a Tabulating Machine Company, která se svými systémy pro zpracování děrných štítků – tabelátory – podílela na sčítání obyvatel USA v roce 1890. Pod Watsonovým vedením se firma soustředila zejména na zakázky pro největší firmy a instituce. Jenže ani Watson nedokázal ze začátku docenit význam strojů, které prodával. Dvacet let se zaměřoval na zákazníky, kterým tehdejší tabelátory pomáhaly počítat a třídit hmatatelné veličiny jako peníze, zásoby či vojenské jednotky.

Robert Dennard pracoval v 60. letech na projektu MOS(polovodiče založené na oxidech kovů). Jenže jiná část vědců v laboratořích IBM se usilovně snažila dosavadní magnetickou technologii vylepšit, a zachovat tak její životaschopnost. Zatímco do té doby byl MOS založen na šesti tranzistorech, které byly potřebné pro uložení jedné jednotky informace, kondenzátor mohl být řízen jediným tranzistorem. V roce 1968IBM na základě Dennardovy práce patent na dynamickou paměť s přímým přístupem (DRAM). O dva roky později vznikl první komerčně úspěšný paměťový DRAM čip. Jednoduchost a malá energetická náročnost Dennardova čipu změnily počítačový průmysl. O pět let později se do dějin zapsal George Laurer, který pracoval v laboratořích IBM v Raleigh v Severní Karolíně. Laurer měl pro vedení IBM sepsat materiál, který by podporoval koncept čárového kódu založeného na soustředných kruzích. Laurer ovšem materiál nenapsal. Soustředným kruhům nevěřil. Nesplňovaly totiž přísná kritéria přesnosti a rychlosti čtení. Laurer proto už delší dobu pracoval na obdélníkovém čárovém kódu, který vypadal jako zebra. Snadno se tisknul a byl čitelný při jakémkoli zmenšení. Čárový kód pak rychle ovládl nejen zboží v obchodech, ale veškeré skladové hospodářství či sledování poštovních zásilek a zavazadel na letištích.

V roce 1997 přespalo IBM šachovou historii. Její superpočítač Dep Blue poprvé v historii porazil úřadujícího světového šampiona v šachu. Nicméně změnil povědomí o tom, co všechno mohou superpočítače spočítat. Mnohem blíže ke stroji, který by mohl být schopen se domluvit s lidmi, má systém Watson. Ten IBM představilo letos, tedy 100 let od založení společnosti. Watson měl premiéru v rámci populární americké soutěže Jeopardy, jejíž klon je v Česku známý pod názvem Riskuj. V praxi může Watson najít uplatnění všude tam, kde je třeba rychlých a přesných analýz obrovského množství dat. Lékařům může pomáhat s určováním diagnóz. I po 100 letech tak IBM určuje, jakým směrem se využití počítačů bude v příštích letech a desetiletích ubírat.